Stvoření: Biologie zďż˝kladnďż˝ch typďż˝ stvoďż˝enďż˝ - Biblická nauka o stvoření a biologie základních typů  

Stvoření: Biologie zďż˝kladnďż˝ch typďż˝ stvoďż˝enďż˝

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy

Zájemce: Biblická nauka o stvoření a biologie základních typů

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy

Obsah

V tomto článku jsou shrnuty některé postuláty biologie základních typů a teorie designu, které jsou motivovány biblickou zprávou o stvoření a jinými biblickými zprávami. Z těchto postulátů je odvozena řada hypotéz, které jsou vědecky prověřitelné.

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy Úvod

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy Postuláty biologie základních typů

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy Dedukce a hypotézy

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy Kdy vznikly základní typy?

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy Další otázky k tomuto tématu

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy Verze vhodná pro tisk zde   evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy

 
evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy

Úvod

 

 V článku Stvoření a věda je představeno, jak může být prováděn úspěšný vědecký výzkum jestliže je inspirován zadaním plynoucím z hypotéz nauky o stvoření. Přitom musí být rozlišováno mezi rámcovým paradigmatem na jedné straně a konkrétními hypotézami uvnitř tohoto rámce na straně druhé. S hypotézami, které jsou sestaveny v rámci paradigmatu o stvoření, může být nakládáno zcela stejně jako s evolučními hypotézami: jsou prověřitelné, vyvratitelné, aktivují výzkum a vedou k novému poznání.

V tomto článku jsou zformulovány základní body paradigmatu stvoření jako postuláty biologie základních typů a teorie designu. Tyto postuláty vyplývají z biblických výpovědí o stvoření a z biblické prahistorie nebo jsou s nimi přinejmenším ve shodě. Z těchto postulátů mohou být odvozeny testovatelné a zásadně prověřitelné hypotézy, jak bude dále ukázáno.  V jednotlivých bodech bude odkazováno na odpovídající článek Genesisnet. K biologii základních typů srovnej článek  Dnešní základní typy, Geneticky polyvalentní kmenové formy základních typů a Kritika biologie základních typů, k teorii designu viz článek Úvod do „inteligentního designu“ a Kontroverze o „Inteligentní design“.

 
evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy

Postuláty biologie základních typů

 

1. Všechny živé organismy byly zkonstruovány optimálně.

Tento postulát vyplývá z biblického Božího zjevení o jeho stvořitelském jednání. Mnohokrát je oslavována síla a moudrost Boha jako Stvořitele. Z toho se může odvodit, že Bůh nestvořil žádný „šunt“.  Kromě toho  označuje sám Bůh dle svědectví Svatého Písma celé jeho stvoření jako „velmi dobré“. (Genesis 1,31). Kritikové biblické nauky o stvoření útočí proti této výpovědi viz: článek Argumenty proti designu se zabývá touto kritikou. Teoreticky by přirozeně mohlo být možné, aby Stvořitel stvořil nedokonalý „šunt“; to zde ale může být vyloučeno, protože na základě mnoha biblických zpráv oslavujících Boží moudrost by to bylo velmi nepravděpodobné.

 
evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy

2. Všechny živé organismy začaly svoji existenci jako polyvalentní, ohraničené základní typy.

Postulát ohraničenosti základních typů (srov. obr. 82) vyplývá z biblické zprávy o stvoření, podle které byly rostliny a zvířata stvořena „podle svého druhu“(srov. Biblické základy nauky o stvoření a Junkera 1994, 218ff.). Biblické texty nedefinují pojem „druh“. V biologii základních typů je však k tomuto tématu učiněn konkrétní návrh, který dovoluje experimentální prověření hranic základních typů (Druhové pojmy, Dnešní základní typy). Podle toho patří všechny biologické druhy, které jsou spolu přímo nebo nepřímo spojeny křížením, k jednomu základnímu typu, pokud může být prokázáno, že během ontogeneze je zjevný dědičný materiál obou rodičů. Detaily k tomuto tématu a zdůvodnění pro tuto formulaci jsou vysvětleny u Scherera (1993) (srov. také Junker & Scherer 2001, odstavce II.3 a VII.17.3).

Zadání polyvalence je sice motivováno znalostí evolučních mechanismů, ale také snadno pochopitelné, pokud vyjdeme z biblické zprávy, tak potom pocházejí všichni lidé z jednoho jediného lidského páru. To je vzhledem k dnešní různorodosti možné jen za polyvalence původní formy. Polyvalence obsahuje kromě toho také potenciál vyrovnání se s budoucí zátěží skrze odpovídající flexibilitu, což může být hodnoceno jako znak designu a  je v rámci stvořitelského paradigmatu snadno pochopitelný.

K porozumění pojmu „polyvalence“ je důležité, že tím není míněn pouze počáteční zjevný Polymorfismus (=mnohostrannost, genetická rozmanitost), ale zahrnuje také variační potenciál. Základní typy tedy vlastní jak aktuální tak potencionální mnohotvárnost.

K polyvalenci základní typů přispívají:

  • Původní genetický (a tím také fenotypický) polymorphismus.
  • velký potenciál modifikací. Příkladem je lakušník vodní (Ranunculus aquatilis): má tři druhy listů, které se rozvinou podle druhu prostředí (vzduch, voda, vodní hladina). Je to možná též potenciál pro vznik druhů (viz. Junker 1993, 42f.).
  • naprogramovaná variabilita, např. předprogramované spektrum mutací. V této souvislosti je zajímavý  „zákon rekurentních variací“ (dle Lönniga; srov. Mutace).

3. Živé organismy jsou schopné variace jen v rámci dané polyvalence.

Postulovat hranice variační schopnosti je lehce pochopitelné, protože se dás vycházet z toho, že stvořitelské jednotky života (čili základní typy) byly dle stvoření odděleny nejen na počátku, ale jako takové jsou rozpoznatelné i po mnoha generacích. Při libovolné a dalekosáhlé proměnlivosti by to nebyl ten případ. Zde nacházíme zřejmý protiklad k evolučnímu paradigmatu.  Plausibilita protikladných očekávání uvnitř evolučních teorií a teorií základních typů může být otestována na základě dat.                 

Existence jak hotových, ohraničených základních typů tak hranic jejich proměnlivosti je z biblického hlediska zdůvodněna nepřímo i tím, že evoluční původ musí být vyloučen i z mnoha teologických důvodů. (srov.Biblické pradějiny v Novém zákoně a Evoluční mechanismy jako stvořitelská metoda?).

4. Velký rozsah  rozdílných kombinací znaků u různých základních typů (modulární stavebnicový systém)

Tento postulát je nasnadě, protože autor základních typů má volnost znaky libovolně kombinovat, pokud je to funkčně smysluplné. Opětovné použití stavebních částí je takříkajíc inženýrsko-technicky účelné a nabízí mimoto „unifying message“ (ReMine 1993), čili odkaz na to, že je pouze jeden jediný autor, což vychází vstříc monoteismu. Na druhé straně dělá opětovné použití stavebních částí na základě konvergencí evolučních konceptů problémy (srov. Podobnosti v morfologii a anatomii). Tento postulát však nevyplývá jednoznačně z biblické zprávy o stvoření; je však pochopitelný, neboť Bůh je popisován jako plánovitě jednající Stvořitel.

Mohli bychom namítnout, že by bylo možné formulovat mnoho dalších výpovědí. To je správné, ale to není žádné specifikum paradigmatu stvoření, jak je ukázáno v článku Evoluční paradigma a přírodní vědy. Námi zmíněné postuláty jsou inspirovány, jak již bylo vysvětleno, biblickou zprávou o stvoření. Za tohoto předpokladu jsou mnohé z nich jednoznačně odvoditelné, i když ne všechny. Jsou formulovány natolik konkrétně, aby mohly být prověřovány a to je našim cílem. Mějme na paměti odlišnost „paradigmatu stvoření“ resp. „evolučního paradigma“ a z nich odvozované hypotézy resp. teorie (viz článekStvoření a věda).

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy

Dedukce a hypotézy

Z těchto čtyř postulátů mohou být v rámci stvořitelského paradigmatu formulovány výpovědi a sestaveny následující hypotézy, které jsou testovatelné. Jak jsou tyto testy prováděny, je ukázáno v uvedených článcích.

Taxonomie:

1. Základní typy jsou ohraničitelné dle předloženého kritéria; mezi živými organismy existuje diskontinuita na úrovni základního typu (viz. Kritika biologie základních typů). Tato dedukce vyplývá z druhého postulátu.

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy  

2. Nad úrovní základního typu jsou rozdílné mozaikové formy; dají se očekávat částečně síťové struktury podobnostních vztahů (jednalo by se o nepřímý důkaz stavebnicového systému; obr. 206 ukazuje jeden příklad), neodporující si stromové struktury (viz. Mozaikové formy jako základní typy a stavebnicové systémy). (Čtvrtý postulát)

Evoluční mechanismy:

3. Variační možnosti se pohybují uvnitř základních typů. Existuje pouze mikroevoluce (viz Mikro- a makroevoluce. Toto se hodí k třetímu postulátu ohraničitelnosti základních typů.

4. Uvnitř základních typů se dají očekávat na základě polyvalence časté síťovité vztahy mezi jednotlivými druhy (druhý postulát); jak jsou tyto výrazné, záleží mezi jiným na rozsahu původní polyvalence.

 
evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy  

Fosílie:

5. Na úrovni základního typu se dají systematicky očekávat fosilní mezery (srov. Fosilní základní typy;  jeden příklad ukazuje obr. 87). Nad úrovní základního typu mohou být naproti tomu rozdílné mozaikové formy. (Tyto jsou evolučně-teoreticky interpretovatelné jako přechodné formy mezi vyššími taxami, např. Archaeopteryx, srov. Původ ptáků.)  (druhý postulát)

Inteligentní design:

6. Dá se očekávat, že živé organismy vykazují vlastnosti, které ukazují na stvořitelský původ (viz Úvod do "inteligentního designu").  (první postulát)

7. Dá se očekávat, že u živých organismů neexistují žádné primární konstrukční chyby. (Slovem „primární“ je myšleno, že nedostatky v rámci biologie základních typů nemohou být objasněny degenerací na základě škodlivých mutací, ale musely existovat  od počátku – začátku existence základních typů, viz Argumenty proti designu.)  (první postulát)

 
evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy

Kdy vznikly základní typy?

 

V dosavadním výkladu chybí důležitý aspekt, totiž otázka, kdy vznikly základní typy. Dle biblické zprávy o stvoření vznikly všechny základní typy ve stvořitelském týdnu. Vzato geologicky to znamená současnost.

Z toho formulujeme jako 5. postulát:

5. Všechny základní typy vznikly současně (z geologického pohledu).

V rámci biblické nauky o stvoření z toho může být odvozeno následující očekávání:

Geologie/paleontologie:

8. Fosilní záznam základních typů neukazuje žádnou nápadnou uspořádanost (srov. Geologické systémy, obr. 186). Mnoho paleontologických nálezů zřejmě neodpovídá tomuto očekávání. Toto zde formulované očekávání absence uspořádanosti ve fosilních nálezech je ovšem  sporné, pokud jsou zohledněny také další biblické výpovědi o historii živých organismů, zvláště popis světové potopy. Přesně toto by mohl být v biblicky-pradějinné geologii podstatný klíč ke správnému vykládání fosilních pozůstatků. Proto se v rámci biblického pohledu na stvoření a dějiny živých organismů hledají příčiny, které vedou k této nejdříve neočekávané uspořádanosti fosilních nálezů. Formulace k tomuto tématu probírá Stephan (2002). Bez pochyby zůstávají otevřeny důležité otázky ohledně propojení biologie základních typů s dějinami Země. Dosud chybí přesvědčivý celkový výklad dat v rámci biblicko-pradějinné geologie. S tím spojené komplexní otázky vyžadují vlastní zpracování a nejsou v tomto článku probírány.

Kritikům, kteří biblickým zprávám nepřipisují žádný význam, musí připadat takový postup cizí, možná i nesmyslný. Pokud jsou ale biblické výpovědi brány jako zjevení Boží, pak slouží jako klíč k porozumění, jako myšlenkový směr pro rekonstrukci dějin živých tvorů.

Literatura

Junker R (1993) Prozesse der Artbildung. In: Scherer S (Hg) Typen des Lebens. Berlin, S. 31-45.

Junker R (1994) Leben durch Sterben? Schöpfung, Heilsgeschichte und Evolution. Neuhausen-Stuttgart.

Junker R & Scherer S (2001) Evolution – ein kritisches Lehrbuch. Gießen.

ReMine WJ (1993) The Biotic Message. Evolution versus Message Theory. Saint Paul, Minnesota.

Scherer S (1993) basic types of life. In: Scherer S (Hg) Typen des Lebens. Studium Integrale. Berlin, S. 11-30.

Stephan M (2002) Der Mensch und die geologische Zeittafel. Holzgerlingen.

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy

Další otázky k tomuto tématu

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy Je možné, vyjdeme-li z existence stvoření, provádět vědecký výzkum s „otevřeným koncem"?

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy V čem se liší nauka o stvoření od evoluční teorie?

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy


Překlad: Pavel Böhm, 24.02.2008

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy Informace o překladateli

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy E-mail na překladatele


Autor: Reinhard Junker

evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy Informace o autorovi


evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy Verze vhodná pro tisk zde   evoluce stvoření biblické základy nauka o stvoření základní typy


Nastavte si jako záložku do oblíbených on this page or send the location by email.

 
© 2008, https://www.genesisnet.info/dateien_cs/i1221.php