Ein Artikel von www.genesisnet.info
 

Stvoření - Otázky a odpovědi: Teorie designu

Podporuje postoj zastánců nauky o stvoření a „inteligentního designu“ vědecký výzkum?

Standardní námitka proti výzkumu prováděnému zastánci nauky o stvoření, ale také teoretiky „inteligentního designu“ (Einführung in „Intelligent-Design“) zní, že se nejedná o plodný (standardní) vědecký výzkum. Neboť je zaprvé namítáno, že při existenci nevyjasněných otázek může být vždy odkázáno na zázračné působení nějakého stvořitele. Zadruhé nevznikají žádné otázky ohledně původu světa, které by podnítily vědecký výzkum, jestliže může být opět odkázáno na stvořitele. Tato námitka a tato výše uvedená zdůvodnění však nejsou relevantní z následujících důvodů:

1. V paradigmatu stvoření není hned od počátku jasné, do jakých oblastí přirozené mechanismy nezasahují. Právě toto může a má být vyjasněno právě výzkumem. Všechny otázky o původu se hned z počátku neřeší „stvořením“. Zda při určitých jednotlivostech je třeba předpokládat inteligentní stvoření, a nebo zda zákonitě popsané mechanismy a neřízené procesy stačí pro jejich vznik, je možno zdůvodnit až následným výzkumem.

2. Dále potřebujeme výzkum, abychom argument nedokonalosti (viz. Argumente gegen Design) používaný proti stvoření oslabili. Objevování funkčních procesů organismů je smysluplný program bádání a ten je motivován především tím, že vycházíme z inteligentního stvoření. V této oblasti částečně zavinilo evoluční paradigma v minulosti zabrzdění vědeckého pokroku (problém rudimentárních orgánů, biogenetický zákon: „nefunkční evoluční relikty“ atd.). Předpoklad „stvoření“ může v některých případech výzkum spíše podpořit, než předpoklad makroevoluce.

3. Hnutí ID tak podporuje plné pochopení minulých procesů a přitom zohledňuje všechny možnosti pro vznik biologických systémů – náhodu, zákonitost a inteligentní design. Přitom nesmíme příliš rychle na ID usuzovat, nýbrž až po důkladném prozkoumání. Bez výzkumu se nemůžeme důvodně k ID přiklonit. Michael Rust (2003, 268) zjistil, že výzkum živočichů probíhá způsobem, jako by byli stvořeni. Těžko získáme lepší důkaz toho, že předpoklad stvoření výzkum nebrzdí, nýbrž tento přímo podporuje.

V článku Biblische Schöpfungslehre und Grundtypenbiologie  je na základě několika témat ukázáno, jakým způsobem je v rámci paradigmatu stvoření výzkum podněcován.        

Literatura

Ruse M (2003) Darwin and Design. Does Evolution have a purpose? Harvard University Press.


Překlad: Pavel Böhm, 06.05.2007

Autor: Reinhard Junker

Prohlubující informace k tomuto tématu

Stvoření a věda (Přehled)

Úvod do „inteligentního designu“ (Přehled)

Další otázky k tomuto tématu

Je možné, vyjdeme-li z existence stvoření, provádět vědecký výzkum s „otevřeným koncem"?

Má nauka o stvoření negativní vztah k vědeckému výzkumu, protože vše vysvětluje jako důsledek činnosti stvořitele?

Je možné vyslovit v rámci nauky o stvoření konkrétní vyvratitelné hypotézy?

Je Boží stvořitelská činnost vymezena jen na oblast vyplňování mezer nepoznaných jevů?

Dovoluje věda ohled na jakéhosi stvořitele?

Je neznalost mechanismu argumentem proti „inteligentnímu designu“?

Je „inteligentní design“ vědecky testovatelný a vyvratitelný?

V čem se od sebe liší kreacionismus a „inteligentní design“ ?

 
© 2007, http://www.genesisnet.info/dateien_cs/f78.php