Biblická pra-historie – skutečná historie (Zájemce)


	Stvoření: Biblicko-prehistorický geologie

	Zájemce: Biblická pra-historie – skutečná historie	Přehled

Obsah

V tomto článku se objasňuje to, že biblická prehistorie (1.Moj. 1-11) líčí skutečné události. Toto je zřejmý záměr autora. V Novém zákoně je brána zřetel na biblickou prehistorii. Také z této skutečnosti vyplývá, že se jedná o reálné skutečnosti.

U tohoto textu se jedná o biblickou exegezi (=Auslegung), zatímco zde nebudou diskutovány přírodovědecké aspekty.

Biblická prehistorie – skutečná historie

Zpráva o stvoření: pouze báseň?

Genesis v Novém zákoně

Závěr

Další otázky k tomuto tématu

Verze vhodná pro tisk zde

Biblickou prehistorií jsou míněny ty události, o kterých podává zprávu prvních jedenáct kapitol první knihy Mojžíšovy (Genesis). Zde se vypráví o stvoření, o zahradě Eden, o pádu do hříchu, o dalších událostech po Adamovi a Evě, o potopě a o selhání stavby Babylónské věže.

Z důvodu lehčího čtení nebudou v následujících výkladech odkazy na literaturu, čtenáři zajímající se hlouběji o toto téma jsou odkazováni na část pro experty Expertenteil.

Biblická prehistorie – skutečná historie

V dnešní době jsou spory o tom, jestli to byl záměr prehistorie podávat zprávu o skutečné historii. Přesto zjišťuje mnoho interpretů, že biblická zpráva chce vyprávět skutečný průběh vzniku světa. Záměr textů prehistorie je informovat o skutečných dějinách. Odklon biblické prehistorie od skutečného dění nebývá zpravidla zdůvodňováno kvůli výkladu biblických textů, ale má spíše zřejmé světonázorové a ideologické důvody: biblická prehistorie stojí v kontrastu s evolučně-teoretickými představami o historii lidstva.

Zpráva o stvoření: pouze báseň?

Občas se tvrdí, že zpráva o stvoření (1.Moj. 1) je pouze něco jako báseň. Nemá proto v úmyslu podávat zprávu o skutečném příběhu. Přesto: zpráva o stvoření není podle literárního žánru (druhu textu) žádná báseň. Více se jedná o vyprávění, které referuje o původních událostech, přesněji se jedná o zprávu (ang. report).

Genesis v Novém zákoně

Ježíš Kristus sám nepřímo potvrzuje stvoření člověka, tak jak to je popsáno v obou prvních kapitolách v bibli (1.Moj. 1 a 2).

V jedné z jeho pří s náboženskými vůdci jeho doby se jedná o otázku manželství a rozvodu. Zajímavých způsobem zdůvodňuje Ježíš svoji odpověď s tím, že poukazuje na původ, jakým způsobem Bůh na začátku člověka vytvořil (Mat. 19, 3-8).

Pro Ježíše byly tyto věci tak reálné, jak jsou líčeny v biblické zprávě o stvoření a vyprávění o ráji. Říká: „Nečetli jste (1.Moj. 1,27), že Stvořitel od počátku muže a ženu učinil je? A řekl (1.Moj. 2,24): Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce a budou ti dva jedno tělo?“ Dále upozorňuje na to, že na začátku nebyl ustanoven žádný rozvod: „Pro tvrdost vašeho srdce vám Možíš dovolil propustit manželku, od počátku to však nebylo“ (Mat. 19,8). Z toho vyplývá, že lidé na počátku nebyli „tvrdého srdce“. Tímto stojí za Ježíšovou odpovědí nevyslovená myšlenka o průlomu v lidských dějinách, kdy došlo k tomu, že lidé získali „tvrdé srdce“ – což je narážka na skutečný pád do hříchu.

Také události jako bratrovražda (příběh Kaina a Abela) a potopa jsou v Novém zákoně zmiňovány (Mat. 23,35; Žid. 11,4; 12,24; Mat. 24,37-39) a sice takovým způsobem, že se předpokládají skutečné události.

Souvislosti mezi biblickou prehistorií a centrálními tématy Nového zákona jsou podrobně rozebírány v článku Die biblische Urgeschichte im Neuen Testament.

Závěr

Biblické svědectví vypovídá jasnou řečí o tom, že popisuje skutečné dějiny. K tomuto závěru vede jak výklad textu (což potvrzují vykladači textu různého teologického zaměření), tak souvislosti uvnitř biblických textů.